Začátek HTML stránky

Regenerace MPZ pro roky 2015 - 2020

I. Úvod

 

       Nový Bor - město zeleně, zahrad a skla na severu Čech, s 11 962 obyvateli, zvané branou Lužických hor, je, díky své poloze, komunikační dostupnosti, kulturním i řemeslným tradicím, vždy atraktivním místem pro turisty, obchodníky a podnikatele.             

Město bylo založeno roku 1757. V předem navržené komunikační osnově byly vytvořeny podmínky pro stavbu zdejších typických podstávkových domů s mansardovými střechami, v konstrukcích uplatňujících dřevěné roubené a hrázděné prvky spolu se zdivem spodních staveb z pískovcových bloků. Charakter ostatní městské zástavby byl dále diferencován dle účelu i významu, společenských, komerčních i výrobních potřeb města.

       V městské památkové zóně jsou chráněny, kromě vybraných domů, půdorys a objem zástavby v celkovém prostorovém uspořádání.  Významnou skutečností kvalitního obytného prostředí je vysoký podíl uplatnění zeleně ve městě, stejně jako i blízkost a plynulá návaznost okolního přírodního prostředí s turistickými atraktivitami přírodních útvarů.

          

 

II. Základní informace o programu regenerace MPZ v Novém Boru

2.1. Vyhlášení MPZ v Novém Boru

 

            Historické jádro Nového Boru bylo vyhlášeno památkovou zónou v r. 1990. Městská památková zóna v Novém Boru byla zahrnuta do novelizovaného seznamu městských památkových rezervací a městských památkových zón uvedeného v příloze k usnesení vlády České republiky č. 476 ze dne 10. září 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Město Nový Bor, s ohledem na ustanovení tohoto vládního usnesení, se zúčastňuje tohoto státního programu a zpracovává vlastní městský program regenerace.

 

2.2. Důvody pro pořízení městského programu regenerace MPZ v Novém Boru

            Po roce 1989 přešla většina obytných i ostatních budov a pozemků v městské památkové zóně v Novém Boru v souvislosti s restitucemi, procesem privatizace a celkové společenské a ekonomické transformace do soukromého vlastnictví fyzických a právnických osob s výjimkou několika památkových objektů, úředních budov, obytných budov a pozemků, které zůstaly v majetku státu a města. Tím došlo k výrazné diferenciaci soukromých a veřejných zájmů, projevující se jak v procesu výstavby, tak i ve způsobu využití pozemků, budov a ostatních staveb v památkově chráněném území, aniž by město mělo k dispozici nový nástroj, který by tyto různorodé a často protikladné a rozporné cíle slučoval ve všeobecný, veřejný prospěch. K dispozici tehdy nebyla ani nová územně plánovací dokumentace regenerace památkově chráněného území, která by v závislosti na nových společenských poměrech, individuálních a všeobecných potřebách a požadavcích -- zejména požadavcích památkové péče - stanovila základní podmínky a regulativy další výstavby v tomto území a jeho komplexní obnovy.

2.3. Usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992

            V roce 1992 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.           

            Tento státní program je projevem vůle vlády ČR napomoci k záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních a ekonomických podmínek k jejich komplexní obnově, tj. k regeneraci. K podpoře přípravy, zpracování a realizace programu regenerace památkově chráněných území v jednotlivých městech mohou být vyčleněny finanční prostředky ze státního rozpočtu, z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví, ze státního fondu pro životní prostředí a z dalších tuzemských i zahraničních specializovaných fondů, nadací a darů právnických i fyzických osob. K podpoře městských programů regenerace by měla být zaměřena také činnost peněžních ústavů jako nejvlivnějších ekonomických subjektů. Jednou z podmínek pro získání státního příspěvku na regeneraci památkově chráněných území historických měst v České republice, uvedených v příloze č. 2. k usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992,        je existence kvalitní územně plánovací dokumentace regenerace památkově chráněné části města a programu regenerace, projednaného a schváleného příslušnými orgány státní správy a samosprávy obce.

            V souladu s uvedeným usnesením vlády ČR městská samospráva v Novém Boru zpracovává od roku 1995 svůj vlastní program regenerace městské památkové zóny v závislosti na konkrétních podmínkách a možnostech jeho realizace. 

            První vydání programu regenerace městské památkové zóny Nový Bor bylo zpracováno pro období 1995–2000, následovaly aktualizace pro období 2000–2005  a  2005-2015. Současná  aktualizace je určena pro léta 2015-2020.

 

2.4. Východiska pro program regenerace a vyhodnocení předchozích etap        V současnosti, v roce 2014, při vytváření aktualizace programu regenerace pro období 2015 – 2020, je možné hodnotit v mnoha bodech naplnění předešlých programů.

            Město Nový Bor se bude i nadále vyvíjet tak, aby plnilo všechny své základní funkce, bylo příjemné pro život obyvatel a aby byly zachráněny a obnoveny jeho výjimečné kulturní, památkové, urbanistické a architektonické hodnoty, pro které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

            Regenerace se již, ve smyslu stavební obnovy, dotkla většiny evidovaných památkových objektů. V následujícím období by se měla pozornost více soustředit na monitoring stavu domovního fondu a provádění včasné údržby, tak aby se předcházelo zbytečnému chátrání a následným nákladným rekonstrukcím. V MPZ je věnována pozornost úpravám veřejně přístupných ploch. Postupně probíhá a bude pokračovat regenerace ulic, náměstí a parků.

            Město Nový Bor také obrací pozornost na revitalizaci fondu panelových staveb z technického i estetického hlediska. Panelové domy o nižší podlažnosti ve formě občanské vybavenosti a bydlení v minulosti pronikly až do MPZ, ovšem na úkor původních domů, čímž změnily zejména typický ráz části třídy T. G. Masaryka na hlavní přístupové ose k náměstí Míru.

            V roce 2005 byly zahájeny práce na Regulačním plánu centra města Nový Bor zahrnující i MPZ Nový Bor.

            Úspěšnost přípravy, zpracování a realizace programu regenerace městské památkové zóny v Novém Boru stále závisí nejen na orgánech státní správy a městské samosprávy, ale i na všech občanech, kteří v tomto území trvale bydlí a pracují, na vlastnících a nájemcích nemovitostí i firmách, které zde mají své sídlo.

            Uskutečněné etapy předešlých deseti let se týkaly postupných prací na komplexní regeneraci městské památkové zóny, zahrnující zlepšování vlastního technického a komunikačního vybavení, a také příslušných prostorových, funkčních i technických návazností vůči celému městu.
• Byla obnovována stavební podstata domů, revitalizovány jejich funkce spolu se zhodnocením a restaurováním památkových prvků a modernizací technického vybavení. Byly rekonstruovány podzemní inženýrské sítě a následně i zčásti dotvořeny povrchy veřejných prostranství a komunikací, tak aby mohl být postupně dotvářen jejich optimální architektonický výraz.
• Byly rekonstruovány nebo k rekonstrukci připravovány hlavní městské prostory památkové zóny pro další pokračování regenerace.
• Byly zrealizovány nástavby a úprava skupiny řadové zástavby panelových domů při ul. T. G. Masaryka.

 

Charakteristika uskutečněných regeneračních činností v hlavních městských prostorech:

Třída T. G. Masaryka

            Proběhla oprava většiny domů a fasád historické zástavby. U části panelové zástavby byly provedeny nástavby a renovace fasád. Jsou zrealizovány rotační křižovatky v klíčových bodech křížení ulic T. G. Masaryka – Husova a T. G. Masaryka – náměstí Míru.

 

Náměstí Míru a do něj ústící přilehlé ulice

            Oprava domů a fasád historické zástavby. Proběhla oprava významných budov: Sklářské muzeum, budova pošty, Základní škola, Městský úřad. Byly opraveny fasády a rekonstruovány okolní soukromé domy. Proběhla projektová příprava regenerace celkového prostoru náměstí a  v současnosti se již realizuje severní část zahrnující parkovou plochu před hlavním vstupem do Městského úřadu.  Proběhla renovace čp. 103. Projektově jsou připraveny další etapy renovace areálu Sklářského muzea, z nichž se realizovala dostavba při Kalinově ulici mezi domy čp. 105 a 106. Kostel Nanebevzetí Panny Marie vyžaduje opravy krovu zvonice, krytiny a fasád. Proběhly dílčí opravy např. vstupních dveří. Renovaci vyžaduje také čp. 2, stavebně historicky významný objekt „staré pošty“.

V území mezi ulicemi Špálovou a Boženy Němcové proběhla výstavba nového domu s pečovatelskou službou.

 

Třída B. Egermanna

            Byly dobudovány objekty podél třídy, zahrnující domy pečovatelské služby, které jsou částí rozsáhlejšího komplexu severně přilehlého bloku, bylo vyřešeno a realizováno zakončení třídy architektonickou úpravou prostranství na Tyršově náměstí.

Purkyňova ulice

            Jsou dokončovány renovace domů v bloku území vymezeného provedenou pěší zónou v Purkyňově ulici, Libereckou ul. a Egermannovou třídou.

 

Liberecká ul. a Tyršovo náměstí

            Jsou provedeny definitivní úpravy zahrnující dopravní řešení s rotační křižovatkou.

Náměstí Palackého

            Ve srovnání s výše uvedenými prostory se jedná o centrum klidovějšího prostředí zahradního města, které však kromě bydlení zahrnuje i funkce obchodu, služeb, odborného školství a drobné výroby.  Jsou zde až na výjimky dokončeny opravy okolních domů, jsou provedeny zádlažby komunikací, udržuje se zeleň.

 

Památkové objekty za hranicí MPZ

            V tabulkovém výčtu sledovaných objektů jsou také uvedeny zapsané nemovité kulturní památky v ostatních částech města – v Arnultovicích, Bukovanech a Janově.

Tvorba územně plánovací dokumentace

            V současnosti má město Nový Bor platný územní plán obce. Rozpracovaný Regulační plán centrálního území (Průzkumy a rozbory, zadání a koncept) nebyl projednán.

 

2.5. Podklady pro zpracování programu regenerace MPZ v Novém Boru

Hlavními podklady pro zpracování programu regenerace MPZ v Novém Boru byly:

Předchozí vydání Programu regenerace MPZ Nový Bor. Údaje a podklady od Městského úřadu v Novém Boru, průběžně získávané během pracovních jednání a pochůzek územím MPZ, spolu se zpracováváním aktuální fotografické dokumentace stavu budov.
• Za MěÚ v Novém Boru byli účastni na tvorbě nového programu regenerace zejména tito pověření pracovníci:

- po stránce – kultury, zahrnující i památkovou péči, sociální věci a školství Magdaléna Riedelová,DiS., Bc. Štěpánka Janatová

- po stránce rozvoje města a investic

ved.odb. Ing. Miroslav Jeništa, Milan Geby

- po stránce územního plánu a stavebního úřadu

ved.odb. Ing. Darina Měchurová

 

·Údaje památkové péče

-  Konzultace, pracovní jednání s Mgr. Kolkou z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, pracoviště Liberec

- Seznam památkově hodnotných objektů na území MPZ N. Bor

-  Evidenční listy nemovitých kulturních památek

III. Hlavní údaje o území města

       V současné době má obec Nový Bor celkem pět částí: Arnultovice, Bukovany, Janov, Nový Bor, Pihel a zaujímá výměru 1945 ha (každá část se svým katastrálním územím a vlastním číslováním domů a pozemků).

Městská památková zóna se rozkládá, s výjimkou plošně malé Arnultovické části, na území části Nový Bor.

 

V širší struktuře osídlení plní Nový Bor funkci „mikroregionálního střediska“ pro sousední obce na něj těsně navazující především v oblasti vybavenosti, rekreace a pracovních příležitostí. Hlavní funkce sídla je však obytná. Mikroregion Novoborsko tvoří obce: Nový Bor, Skalice, Okrouhlá, Sloup, Radvanec, Polevsko, Slunečná, Chotovice a Svojkov

 

Městský úřad Nový Bor sídlí:

 

- budova A - nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor


- budova B - B. Egermanna 1001, 473 01 Nový Bor

Turistické informační centrum Nový Bor se nachází na adrese T. G. Masaryka 46, 473 01 Nový Bor

Příslušné krajské město Liberec leží ve vzdálenosti cca 40 km východně od Nového Boru.

            Město Nový Bor leží v zalesněné kopcovité krajině podhůří Lužických hor. Vzniklo povýšením malé osady Haide, na žádost majitele sloupského panství hraběte Maxmiliána Kinského, císařovnou Marií Terezií v roce 1757 na město, v té době s 57 domy.

            Plán města inženýra Emanuela Kleinwachtera z roku 1783 s prvotními urbanistickými záměry je vystaven ve zdejším sklářském muzeu.

            Od počátku je osud města svázán s výrobou skla. Pokroku sklářské výroby napomohla i výhodná poloha města při císařské silnici Praha - Rumburk - Žitava a později i roku 1869 založená železnice v témže směru (Nymburk - Rumburk).

            Velkorysostí tehdejšího založení města je dána dodnes vyhovující komunikační sít' i plánovitě ponechané velké plochy zeleně. Vlastnímu bydlení jsou určeny samostatné, jednoduché, drobné domy v zeleni příslušných zahrad. Typické stavební řešení původních domů představují roubené stavby z masívních trámů, s typickým mansardovým zastřešením, se spodní stavbou z pískovcových bloků se stropními klenbami.

            Zástavba obytných domků se zahrádkami rozvrženými v pravoúhlé komunikační osnově, kromě své základní obytné funkce byla současně i pracovišti domácího zušlecht'ování skla, jako je rytí, broušení, malování. Aby se surovina nemusela dovážet z okolí, vznikaly první sklářské hutě a po nich i rafinerie. Výroba a zušlecht'ování skla tak splynuly s obchodem a konjunktura, která je provázela, umožňovala městu budovat rozsáhlé občanské a technické vybavení, v daném období na - obdivuhodné úrovni - vodovody, kanalizace, lesní hřbitov, vlastní elektrárna s teplárnou, kino, divadlo, hotel, pošta, banka, sklářská škola, z nichž většina slouží v původní nebo modernizované podobě dodnes.

            Druhá světová válka způsobila dlouholetou stagnaci sklářské výroby, ale i úspěšného rozvoje města. Nový rozvoj opět nastal díky novému sklářskému závodu i modernizaci jeho provozů, ale i péčí o tradiční rukodělnou práci u pecí, v malírnách a brusírnách.

            Novodobá panelová výstavba, poskytující, ve své době rychle nové byty se zrealizovala v těsném kontaktu s historickým jádrem.

            Urbanistická koncepce však zachovala původní půdorys sítě komunikací i ploch zeleně. Příznivé měřítko na území MPZ je zachováno nízkopodlažní zástavbou, rozptylem ploch bydlení do širších ploch zeleně. Zástavba nových rodinných domků doplňuje původní zástavbu a dosahuje až k zalesněným okrajům města. Tímto stavebním rozvojem se během 20 let zdvojnásobil počet obyvatel na cca 12 000. Stav počátkem roku 2014 byl 11 962 obyvatel.

            Nový Bor je městem příjemného bydlení v půvabné krajině na rozhraní Lužických hor, Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, ale zároveň je i svým okolím velmi atraktivní pro své návštěvníky a má důvod se stát ještě více přitažlivým svým historickým jádrem, vyžadujícím uváženou regeneraci, odpovídající jeho hodnotám.

            Malebná krajina podhůří Lužických hor je rekreačním územím využitelným během celého roku. Dalšími atraktivitami okolí jsou, přírodní koupaliště ve Sloupu, kromě nového koupaliště v Novém Boru. Turisticky zajímavým místem je skalní hrad ve Sloupu, pískovcové Svojkovské a Sloupské skály, Havraní skály mezi Novým Borem a Radvancem, Panská skála-Varhany na Práchni a hora Klíč s kamenným mořem.

            Území MPZ se nachází přibližně v nadmořských výškách 360 - 380 m nad mořem.

            Atraktivitu Nového Boru Ize charakterizovat třemi základními přívlastky:

                        - brána Lužických hor - město skla - město zeleně a zahrad

            Z hlediska širších přeshraničních rozvojových plánů se město Nový Bor nachází na území Euroregionu Nisa. Ve smyslu procesu evropské integrace je založení Euroregionu Nisa významné zejména při odstraňování překážek a rozdělujících faktorů příhraničních oblastí tří zúčastněných států České republiky, Německa a Polska.

 

3.1. Vymezení a členění území regenerace

            Území programu regenerace je vymezeno rozsahem MPZ. Městská památková zóna je na severu ohraničena částí ulice B. Egermanna, prochází Tyršovým náměstím, odtud směřuje do ulice U starého hřbitova, hranice MPZ dále prochází Jánskou ulicí, Kalinovou, Křižíkovou, Sloupskou, Českou, odtud pokračuje rozhraním mezi parcelami při ulicích Tkalcovské a České, pokračuje Riegrovou ulicí, Husovou ulicí a zbývající úsek sleduje tok Šporky zpět k ulici B. Egermanna.

            Zpracovávaný regulační plán centra Nového Boru však zreguluje území ještě v širším záběru přilehlého okolí MPZ.

            Geograficky je území MPZ položeno na rozvodí Šporky a Dobranovského potoka. Rozvodnice prochází osou třídy T. G. Masaryka.

3.2. Městská památková zóna Nový Bor

            Účelem existence městské památkové zóny v Novém Boru je trvalé zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města a při vytváření optimálního životního prostředí. Za tím účelem musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technickohospodářská činnost.

            Hranice památkové zóny jsou vyznačeny na přiložené mapě.

          

Předmětem památkové ochrany a péče v památkové zóně jsou:

a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová struktura s  charakteristickými městskými interiéry,

b) panorama a hlavní dominanty města v blízkých a dálkových pohledech,

c) nemovité kulturní památky a objekty dotvářející charakter památkové zóny (objekty v památkovém zájmu),

d) veřejná a vyhražená zeleň,

e) části území památkové zóny A, B, C, odstupňované podle památkového významu (i v přístupu k řešení).

 

            Režim pro komplexní regeneraci a jednotlivou činnost v částech památkové zóny se stanoví takto:

 

V části "A" určující charakter památkové zóny:

- vhodně využívat a postupně regenerovat kulturní památky a jejich soubory, přiměřenými prostředky a úpravami zhodnocovat všechny městské prostory, včetně zeleně, zachovat a postupně modernizovat objekty památkového zájmu, dotvářející charakter památkové zóny, zejména z hlediska městských interiérů (citlivé opravy průčelí),

- novostavby v měřítku urbanistické struktury připustit jen v rozsahu proluk (výměnou hmot při respektování uličních čar).

 

V části "B" dotvářející charakter památkové zóny:

- zajistit postupnou obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů památkového zájmu, zachovat prvky prostorové a hmotové skladby včetně zeleně,

- provádět údržbu a modernizaci architektonicky a stavebně hodnotných objektů a pečovat o jejich okolí včetně zeleně, novostavby řešit v přirozeném vztahu k hodnotám a s ohledem k hmotové skladbě centra města, které se uplatňují v dálkových a panoramatických pohledech.

 

- V části "C" doplňující charakter památkové zóny:

- zajistit postupnou obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů památkového zájmu,

- případnou přestavbu a dostavbu území řešit v prostorové a hmotové kompozici navazující a vhodnou formou zhodnocující prostředí památkové zóny.

            Při územním a stavebním řízení a při závažnějších úpravách jednotlivých objektů je nutno postupovat ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 20/1987, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. K obnovám a zamýšleným obnovám kulturních památek i budov v památkové zóně je nutné vyžádat si stanovisko orgánů státní památkové péče.

3.3. Charakteristika území regenerace

            Městská památková zóna je nejvýznamnější částí města Nový Bor, tvoří jeho základní společensko-kulturní, obchodní a obytné centrum. Je jeho historickým jádrem.

            V regeneraci je sledováno 60 zapsaných památkových objektů na území města Nového Boru včetně Arnultovic a Janova, evidovaných dle popisných čísel a registračních čísel památkové ochrany dle přiloženého tabulkového přehledu. V kategorii památkového zájmu je sledováno 38 objektů, z toho je navrženo na zápis do státního ústředního seznamu nemovitých kulturních památek 7 objektů.

            Urbanisticky cenné jsou domy kolem náměstí Míru, a také mezi novodobou zástavbou zbývající ojedinělé objekty kolem třídy T. G. Masaryka. Další, dosud nechráněné objekty (vily) se nacházejí i dále mimo chráněné území památkovou zónou zejména při třídě T. G. Masaryka, Sloupské ulici a třídě B. Egermanna.  Kromě dosud sledovaných kategorií objektů, by měly být evidovány také architektonické hodnoty pro tuto oblast typických drobnějších sklářských výrobních zařízení. Příkladem je č. p. 226 v Křižíkově ulici. Příležitost k vytvoření náležité stavební regulace plně respektující kvality historických staveb se naskýtá při tvorbě nového regulačního plánu centra, který zahrne celou MPZ a také širší oblasti centrálního území, které by bylo navíc vhodné pojmout do kategorie památkového ochranného pásma. 

            Přehled o rozmístění památek na území           MPR   je patrný z grafické části.

            V širších souvislostech je území MPZ součástí širšího území centrální zóny, která byla řešena již v ÚPnCZ z roku 1995. V řešeném území   je také zahrnuta       podstatná část přilehlé smíšené zóny, vymezené pro budoucí možnosti dalšího rozšiřování centrálních funkcí.

3.4. Části území regenerace

            Vlastní území MPZ Ize rozdělit na:

            - starší část území, jehož rozvoj byl dán zástavbou kolem tržního náměstí, nynějšího nám. Míru, zprvu volně rostlého, od 18. stol. regulovaného k doplnění zástavbou, na křižovatce císařských a zemských silnic. Kolem náměstí jsou soustředěny památkové objekty, mezi něž patří dominantní kostel Nanebevzetí P. Marie a budova Městského úřadu,

            - nověji založené území historického zahradního města, založeného hrabětem Kinským r. 1788. V letech 1788-1792 zde byl uskutečněn pravoúhlý uliční rastr klasické křížové kompozice. (křížení ulic - hlavních os - Palackého a Bratří Čapků na Palackého náměstí). Dnešní ráz historického zahradního města je již převážně obytný.

            Na základní urbanistickou osu sídelního útvaru, vedoucí Egermannovou třídou, je území MPZ napojeno z rohu náměstí Míru, kam je třída zaústěna.

            Typickým prvkem Nového Boru jsou prostory bohaté parkové zeleně, které prolínají zastavěným územím. V MPZ se jedná o část Smetanových sadů a dalším významným prostorem s uplatněním zeleně je areál letního kina. Přírodním základem vnitroměstského systému je Šporka protékající městem velkým obloukem od severozápadu k jihu. Důvodem přetrvání pásu zeleně kolem Šporky, byla i skutečnost, že se zastavění vyhýbalo vyšší úrovni hladiny podzemní vody bezprostředně při údolnici.

          

3.5. Charakteristika stavu řešeného území a jeho funkčních složek, vymezení základních údajů

a) Historické jádro Nového Boru bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou v roce 1992. Při jeho regeneraci a jakékoliv stavební činností v jeho území je proto nutno, kromě stavebního zákona a zákona o územním plánování, také dodržovat požadavky a kritéria památkové péče.

b) Vlastní historické jádro, v rozsahu MPZ je v zásadě stavebně historicky a urbanisticky ukončeným celkem, který by měl být zachován pro jeho vysokou kulturně historickou a památkovou hodnotu a měl by být v souladu s požadavky památkové péče šetrně, avšak komplexně obnoven, tj. regenerován. Proces regenerace MPZ od roku 1990 intenzivně probíhá díky iniciativě soukromých vlastníků domů a pozemků a jejich nájemců a městského úřadu.

Stavebně technický stav objektů v MPR je velmi různorodý, avšak postupujícími opravami, rekonstrukcí a modernizací se postupně zlepšuje.

 

c) Většinu objektů v MPZ, s výjimkou větších profánních staveb, kostela a novodobé zástavby sídlištního typu, tvoří obytné domy s více nebo méně zachovanými historickými dispozicemi, fasádami a střechami. Využití těchto objektů je většinou smíšené. V přízemí jsou obchody a provozovny služeb, zejména podél obchodních ulic a náměstí, a v patrech byty. Další proces rozšiřování nebytových aktivit, kdy by mohla být bytová funkce z některých domů vyloučena a nahrazena komerčními aktivitami různého druhu, by již neměl pokračovat, aby postupně nedošlo k umrtvení historického jádra ve večerních hodinách.

Měšt'anské a ostatní obytné domy jsou postupně renovovány a modernizovány podle potřeb jejich majitelů a uživatelů na jejich vlastní náklady. Většina domů a pozemků v MPZ je v soukromém vlastnictví. V historickém jádru jsou však dosud ještě některé domy ve špatném stavebním stavu se substandardními byty vyžadujícími renovaci a modernizaci. Využití možnosti funkčně kvalitních vestaveb, nástaveb a přístaveb jsou v MPZ omezené. Architektonické a stavebně technické řešení, jimiž je možno bytový fond v MPZ rozšířit a zkvalitnit, musí být v případě MPZ v souladu s pokyny památkové péče.

d) V historickém jádru jsou, kromě obytné zástavby s přilehlými pozemky, také objekty občanského vybavení městského významu. Základní vybavenost je na odpovídající úrovni.

e) Některé pozemky jsou méně vhodně využity pro garáže a pomocné provozy.

f) Zachování a obnova estetických hodnot historického, památkově chráněného obrazu MPZ vyžaduje také určité architektonické korektury rušivě působící zástavby. Výhledovému narušení historického městského půdorysu a obrazu MPZ brání regulační zásady, které tvoří součást dokumentace územního plánu a s větší podrobností budou obsaženy i v zpracovávaném regulačním plánu.

g) Vybavení MPZ obchody a službami se po roce 1989 díky privatizaci výrazně zlepšilo. Rozšířil se jejich sortiment, zvětšila se jejich kapacita a zvýšila se i jejich kvalita, a to i z hlediska estetického působení jejich interiéru a výkladů v celkovém obrazu vnitřního města. Po roce 1995 jsou více stabilizována místa jednotlivých aktivit.

h) Dosud je prostor k budování infrastruktury pro cestovní ruch v dostatečném rozsahu, sortimentu a kvalitě. Při dostatečné nabídce a propagaci se jedná o pomoc při zvyšování prosperity města a počtu pracovních příležitostí.

i) Komunikační systém města a dopravní obsluha:

Základní komunikační systém navržený pro Nový Bor vede dopravu směřující k centru od jihozápadu, jihu a jihovýchodu třemi sběrnými komunikacemi, Smetanovou, T. G. Masaryka a Sloupskou, příčné propojení mezi nimi zprostředkují ulice Česká, Husova a částečně Wolkerova. Důležité dopravní vztahy mezi severním a jižním a jižním a západním městským sektorem jsou umožněny komunikačními spojkami mezi náměstími Míru a Tyršovým a ulicí Nádražní. S regenerací celkového vnitřního obrazu MPZ je upravován i dopravní systém, který s užitím rotačních křižovatek přispívá k celkovému zklidnění a plynulejší regulaci dopravy.

Uvnitř jednotlivých územních částí jsou komunikace navrženy jako dopravně zklidněné, sloužící jen místní účelové dopravě obyvatel, zásobování nebo službám.

Železniční stanice je vůči centru v docházkové vzdálenosti 10 minut. Nedaleko odtud je i autobusové nádraží.

Místní autobusové linky jsou vedeny po městských sběrných komunikacích.

j) Životní prostředí:

- Zeleň:

Lokality se zvýšenou ochranou zeleně na území MPZ jsou tyto:  Palackého náměstí, Smetanovy sady, parková úprava na Tržním náměstí, skupina památných stromů za č. p. 103 na náměstí Míru.  V parkovém prostředí Horových sadů je situováno letní kino.

- Kvalita ovzduší je postupně zlepšována vytěsňováním pevných spalovacích procesů z centra a nahrazováním spalováním plynu. Jsou studovány možnosti zbudování nových zdrojů centrálního zásobování tepla s ekologickým spalováním odpadních materiálů nebo biomasy s doplňkovou možností využití el. energie.

-  Zlepšení dodávek kvalitní pitné vody a odkanalizování přes městskou ČOV.

- Snížení zatížení hlukem dopravy je docíleno zejména provozováním silničního obchvatu při západním okraji města.  Rovněž vnitřní komunikační úpravy v centru, využívající pro plynulou regulaci provozu rotační křižovatky náležitě zklidní provoz.

- Ochrana čistoty vodotečí se týká zvýšení čistoty Šporky, rekonstrukcí a údržbou stokové sítě a rekonstrukcí přilehlých parků.

- Čistota a ochrana obytného a pracovního prostředí péčí o zeleň a zlepšením technického vybavení komunálních služeb.

- Likvidace tuhých odpadů z domácností s možností separace. Oživení výkupu druhotných surovin.

- Antropogenní vlivy prostředí - specifický podíl na tvorbě životního prostředí v Novém Boru znamená péče o kulturní stavební památky i důsledná ochrana urbanistické struktury a architektonického charakteru města. Významný je z tohoto hlediska statut Městské památkové zóny pro historické jádro, chráněné systémem regulativů.

Výstavba panelových domů v nedávné minulosti poblíže centra. Pro Nový Bor je štěstím, že tato invaze zástavby nepokračovala až do samého centra a že nedošlo ještě k těžším poškozením urbanistické struktury historického obrazu města neuváženými demolicemi a rozsáhlou architektonicky nekvalitní asanační přestavbou vlastního jádra.

k) Ekologická stabilita:

Kromě rekreačně oddechového významu je významným prvkem v systému ekologické stability systém zeleného parkového pásu podél Šporky. Uplatnění veřejné zeleně má své místo i na náměstí Míru.

Systém zastavění je regulován tak, aby byl uvnitř zástavby zachován vždy odpovídající prostor pro zeleň. Významná je forma doprovodné zeleně -- stromů v ulicích,      případně přenosné zeleně. S tím souvisí i jasné členění a vymezení pěších a cyklistických tras.  Významnou je i soukromá zeleň, která by se měla v kultivovaných formách uplatňovat na zahradách i ve dvorních prostorech.

3.6. Širší urbanistické a regionální vztahy MPZ

            Současné širší urbanistické vztahy řešeného území jsou dány jeho funkcí centrální části sídelního útvaru Nový Bor.

            Výrobní, technické a obslužné činnosti jsou nejvýznamněji v Novém Boru zastoupeny sklářskými podniky.

            Jednou z perspektivních hospodářských aktivit, která má napomáhat k větší prosperitě Nového Boru je turistický ruch. MPZ je cílem domácích i zahraničních návštěvníků a je i součástí širšího, speciálního regionu turistického ruchu.

            V rámci záměrně koncipovaných turistických tras, je na atraktivnost Nového Boru upozorňováno prostřednictvím prospektů, průvodců apod. Roku 2013 byla realizována s podporou EU naučná stezka – Cesta tradičních řemesel. I nadále je potřebná propagace turistických tras po přírodních, rekreačních, urbanistických a architektonických, památkových atraktivitách. Kromě propagace je nutné dotvářet určitý komfort zařízení informačních, ubytovacích, stravovacích, rekreačních apod. Základ systému poskytování informaci o městě a jeho okolí, a rovněž i širší osvěty je dán existencí kvalitního funkčního městského informačního střediska na třídě T. G. Masaryka.

IV. Současný potenciál území MPZ v Novém Boru

4.1. Potenciál území MPZ z hlediska vlastnických vztahů

            Pro urbanistickou koncepci a návrh programu regenerace MPZ je dnes rozhodující otázka vlastnických vztahů k pozemkům a nemovitostem, neboť jakákoliv navrhovaná změna současné urbanistické struktury se bezprostředně dotýká zájmu vlastníků pozemků, budov a staveb a jejich vlastnických práv.

4.2. Potenciál bydlení - bytový a domovní fond

            Stavební struktura domů je s ohledem na velikost zastavěné plochy a nízkou podlažnost domů drobná. To vyžaduje při regeneraci obytných částí MPZ velmi šetrný stavební postup bez použití těžkých mechanismů, které historickou stavební strukturu ničí.

            Bytový fond na území MPZ převážně (s výjimkou panelové zástavby) není nový. Ostatní bytový fond města existuje i ve formě dalších novodobých dostaveb realizovaných mimo území MPZ.

4.3. Občanské vybavení

            Vzhledem k tomu, že MPZ je centrální městskou zónou a centrem města, je zde nebo v těsné blízkosti občanské vybavení zastoupeno v plném rozsahu druhů.

 

Školy:

Průmyslová škola sklářská v Novém Boru

Základní škola

DDM Smetanka

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče:

       Zdravotní péče je zajišt'ována především službami polikliniky. V těsné blízkosti MPZ při Egermannově ulici, mimo obvod MPZ je i moderní areál zařízení pečovatelské služby zrekonstruovaný a dostavěný během posledních let.

 

Zařízení pro kulturu a duchovní život:

Jsou v MPZ zastoupena sklářským muzeem, rodným domem J. Kaliny, kinem, letním kinem, kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

 

Správa a řízení:

Městský úřad sídlí v území MPZ v právě rekonstruované dvoupatrové budově s podkrovím a s mansardovou střechou na náměstí Míru a v nové budově v Egermannově ul.

          Na území Nového Boru mají také sídla občanská sdružení a spolky.

Zařízení pro motorismus:

       Dosud není úplně vyřešeno parkování v návaznosti na komunikační systém z hlediska kapacitního a ekologického a z hlediska co nejvýhodnějšího rozmístění veřejných parkovišť a garáží v návaznosti na další služby pro motorismus, které mají lepší rozvojové možnosti mimo území MPZ.

 

Sportovní, tělovýchovná a rekreační zařízení:

       Rozsáhlejší sportovní zařízení jsou situována ve sportovním areálu situovaném při západním cípu MPZ. Na opačné straně města byl vystavěn cyklistický stadion, který však již svému účelu neslouží. Jsou potíže s následným možným využitím tohoto území (např. pro výstavbu rodinných domků) vzhledem ke kontaminaci půdy odpadními vodami původní sklářské výroby.

Drobná výroba a sklady:

       Pro skladování jsou v MPZ využívány dvorní prostory a objekty v souvislosti s obchodem a službami. Drobná výrobní zařízení slouží především sklářské výrobě.

 

Technické vybavení MPZ:

- Zásobování elektrickou energií:       Trafostanice, které napájejí území MPZ, jsou v provedení jako kabelové. Distribuční VN rozvod, trafostanice a NN rozvod jsou na dobré technické úrovní.  V případě potřeby další výstavby trafostanic, budou stavěny jako zabudované součásti nových objektů podle potřeb odběratelů, nikoliv však již jako soliterní stavby.

- Vytápění na území MPZ je decentralizované, pouze vytápění a ohřev teplé vody v panelové výstavbě je napojeno na plošný zdroj - kotelnu.

- Plyn:

            Nízkotlaké plynovody pokrývají celou plochu řešeného území.

- Telefonní provoz zajišt'uje v současné době ústředna ÚTO Nový Bor,    na Poště.

- Zásobování pitnou vodou:

            Zásobní sít' je zokruhována a pokrývá celé území.

- Kanalizace a čistění odpadních vod:             

            V Novém Boru je vybudována soustava jednotné kanalizační sítě napojená na rekonstruovanou čistírnu odpadních vod.

4.4. Doprava - komunikační systém.

Vlastní dopravní řešení navazující na koncepci územního plánu SÚ i nově zpracovávané ÚPD , je již postupně realizováno nebo projekčně připraveno.

 

4.5. Zeleň a vodní toky a plochy, krajinný rámec

Ve vlastním území MPZ se v některých ulicích a na náměstích počítá s vhodným uplatněním stromové zeleně, případně s doplněním přenosné zeleně.

Dalším typem zeleně jsou soukromé pozemky - dvorky a zahrádky. Uplatnění zeleně je zde v rukou majitelů, na jejichž aktivitách a formách využití těchto prostor záleží.

Významné krajinné prvky:

- Historická zahrada, park - okolí hotelu Parkhotel - Skupina stromů V Lomech

- Historická zahrada, park - mezi ulicemi Purkyňova, Liberecká

- Horovy sady

- Parková úprava na křižovatce Husovy ul. a České ul.

- Památkově chráněné stromy za č. p. 103

- Obora ve Sloupské ulici

- Skupina stromů mezi Libereckou ul. a ul. Prokopa Velkého

- Smetanovy sady

4.6. Ekologie MPZ - stav životního prostředí

Kulturně památkově vysoce cenné území MPZ je partií příznivě rozvolněné městské zástavby se zahradami a parky a také s blízkou rekreační krajinou na okraji města.

Ekologicky vyvážená krajina je narušována hlukem a exhalacemi motorové dopravy. Stále v menší míře se v mikroklimatu města projevují exhalace z topeništ' na pevná paliva, s dokončováním plynofikace města.

Hygiena bydlení se postupně zlepšuje během regeneračního procesu města, kdy se odstraňuje dosavadní nedostatky dosud neopravených objektů,

zlepšením kvalit jejich vybavení, odstraněním stavebních závad, které mohou být zdrojem vnitřní vlhkosti a nepohody. S dalším nadměrným zahušt'ováním zástavby ani dělením bytů za účelem dosažení větších hustot obyvatelstva se neuvažuje.

V. Cíle regenerace MPZ v Novém Boru stanovené v předcházející aktualizaci programu regenerace z r. 2005 a jejich uskutečňování

- Zachránit a kvalitně obnovit městskou památkovou zónu jako urbanistický celek včetně jejích jednotlivých památkově chráněných budov, staveb a k nim příslušejících zahrad a využít tyto objekty a jejich pozemky ke vhodnému, jejich historickému a památkovému významu přiměřeného účelu.

            K tomu směřuje veškerá regenerační činnost.

- Udržet v památkově chráněném území bydlení v optimálním rozsahu s ohledem na prostorový komfort a vybavení bytů a zvýšit celkovou úroveň bydlení v MPZ.

            V současnosti jsou nebytové aktivity postupně stabilizovány a nehrozí již jejich další intenzivní nárůst na úkor bytového fondu. Kromě rekonstrukcí historických objektů probíhá také humanizace panelové zástavby, znamenající zvýšení úrovně bydlení i s mírným ziskem nových podkrovních bytů.

 

- Posílit podporu malého a středního podnikání i v odvětví cestovního ruchu.

            Stále otevřené pole působnosti.

- Udržet kapacitu a charakter školství a udržet tím vzdělanostní profil sociální struktury.

            Proběhly komplexní renovace a dostavby školních budov ZŠ v Novém Boru.

 

- Využít kapacitu, druhovost a úroveň kulturních zařízení.

            Postupně jsou rekonstruovány objekty těchto zařízení (např. Sklářské muzeum, Navrátilův sál).

- Zlepšit stav zařízení zdravotní a sociální péče v souvislosti s privatizací těchto služeb.

            V posledním období byly zrealizovány renovace i jako novostavby) domy pečovatelské služby. Zejména výstavba objektu v území mezi ulicemi Špálova a Boženy Němcové.

 

- Zklidnit automobilovou dopravu a vytvořit nový, památkovému území a centru odpovídající systém.

            V současnosti proběhly práce na definitivních úpravách hlavních městských komunikací (rotační křižovatka na Tyršově náměstí, na náměstí Míru, na T. G. Masaryka, další úpravy jsou připraveny projekčně, celkové řešení náměstí Míru, Sloupská a Kalinova ulice).

 

- Zajistit parkovací plochy a dopravu regulovat tak, aby byly minimalizovány její škodlivé vlivy, exhalace, hluk a polétavý prach.

            S výše nastíněnými komunikačními úpravami souvisí i řešení parkování. Při jejich návrhu se počítá s kombinací se zelení.

- Zlepšit stav rozvodů a zařízení technické infrastruktury.

            Veškerá technická zařízení a rozvody jsou postupně rekonstruovány.

 

- Umožnit převedení otopných systémů na plyn nebo centrálních otopných systémů na spalování biomasy, štěpků apod. tak, aby mohla být vyloučena z provozu lokální topeniště na tradiční pevná paliva (uhlí a pod).

            Je uskutečňováno.

- Zlepšit stav veškeré zeleně v MPZ po stránce zahradně architektonické, krajinářské a biologické a povýšit ji na významný prvek obrazu města a městského prostředí.

            Faktor zeleně je součástí všech řešení hlavních městských prostor, v předchozích etapách byla rovněž významně regenerována i území parků.

 

- Zlepšit celkovou kvalitu životního prostředí lepším řešením dopravy, způsobů vytápění, kvalitními technologiemi výrobních provozů ve městě.

            Toto je pojetím současně uplatňovaného trendu.

- Informovat o městě a okolí vydáváním propagačních materiálů jako jsou, publikace, průvodce, mapy, videosnímky, pohlednice, letecké snímky apod.), nebot' se jedná o důležitou formu upoutání zájmu podnikatelů, turistů, případných nových obyvatel.

            Základ je dán činností informačního střediska.


• Vypracovat systém popisu památek.

            Jako součást minulého vydání programu regenerace byl také vytvořen tabulkový přehled pro ukládání údajů o nemovitých kulturních památkách.


• Vypracovat systém značení a informačních popisů na památkách, seznamující veřejnost např. se stavebním vývojem objektu, s jeho vztahem k význačným osobnostem apod. Souběžně vhodnou formou publikovat naučné trasy po památkách (informační tabule, tištěné mapky s popisy apod.).

            V letech 2007-2013 realizována naučná stezka „Po stopách sklářského řemesla v Novém Boru“.

 

          

 

 

VI. Návrh opatření - hlavní úkoly programu regenerace MPZ v Novém Boru

6.1. Druhy opatření
• Věcná územně plánovací, projekční a stavebně technická opatření, tj. stanovení konkrétních územně plánovacích projekčních a stavebních úkolů regenerace daného území.
• Organizační opatření, tj. konkrétní úkoly organizace a řízení - cílového usměrňování věcných úkolů regenerace ze strany státní správy a samosprávy obce, popřípadě dalších subjektů procesu regenerace.
• Renovace památkových objektů (budov, staveb a jejich komplexů), jejichž financování je ve vybraných případech zčásti zajišt'ováno ze státních podpůrných prostředků podle usnesení vlády ČR č. 209 k Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón.
• Ostatní stavební úkoly, na jejichž realizaci se tato podpora nevztahuje (např. technická infrastruktura, veřejné osvětlení, dopravní stavby a zařízení, úpravy komunikací a zádlažba náměstí a pěších zón, městská zeleň atd.), ačkoli jde o součást území MPZ a jeho urbanistické struktury.

6.2. Charakteristika věcných stavebních regeneračních úkolů

- Územně plánovací dokumentace obce Nový Bor a MPZ v roce 2005 a v následném období do roku 2015.

            V současnosti má město platný Územní plán obce Nový Bor.   Proběhly práce na Regulačním plánu centra města Nový Bor, který by mohl regulovat i přilehlá území centrální zóny.

            Ve smyslu komplexního přístupu k regeneraci jsou zatím dílčím způsobem zpracovávány jednotlivé etapy, zabývající se řešením nejvíce exponovaných prostor náměstí a hlavních ulic. V současnosti a pro nejbližší následné roky jsou aktuální celkové řešení Náměstí Míru a řešení přilehlých ulic, včetně jejich dopravní úpravy. V uplynulých letech byly řešené plochy a komunikace parků, měla by následovat renovace letního kina, včetně, osvětlení a detailů parteru.

- Stále je prostor pro vytvoření koncepce finanční podpory, určené na opravy fasád památkových objektů v soukromém vlastnictví.

- Průběžně se formuluje koncepce ekonomicky fungující náplně památek a ostatních objektů v památkovém zájmu v obecním vlastnictví a obecních veřejně prospěšných objektů v MPZ. V uplynulém období i v následném jsou uskutečňovány a pokračují akce výrazně se uplatňující v oblasti kultury, vzdělanosti, sociální péče, řízení města a informačního systému.

6.3. Urbanistické řešení regenerace MPZ v Novém Boru

            Základním záměrem Programu regenerace je i nadále zachování významu i osobitého historického rázu centra pro město Nový Bor. Je zapotřebí pokračovat v již započaté práci na obnově MPZ.

            Ve vazbě na přilehlé centrální území i celý sídelní útvar je důležité mít na zřeteli, aby si město, a to zejména ve své centrální části, přes všechny přirozené komerční aktivity, zachovalo svoji základní náplň, tj. složku bydlení. Je celkem přirozené, že v domech uliční zástavby jsou přízemní prostory využívány pro komerční účely nebytové, pro něž jsou vhodné i přilehlé domovní trakty, v nichž mohou být provozovány drobné řemeslné činnosti apod., přitom je ale žádoucí, aby ve dvorech byl zachován prostor pro kvalitní zeleň.

            Vyšší podlaží domů je vhodné v převážné míře zachovat pro bydlení. Kromě dvorních traktů, kde už vlastně zbývá místo jen pro pomocné objekty, které by, vzhledem k všeobecné potřebě rozšiřování zeleně, bylo vhodné postupně odstraňovat, je zbývajícím prostorem pro získání dalších ploch podkroví.  Problémem půdních vestaveb je však zajištění potřebného denního osvětlení. Konkrétní možnosti použití potřebných střešních oken nebo vikýřů, výrazně se uplatňujících ve střešních rovinách, je nutné předem konzultovat a domýšlet z hlediska památkové péče tak, aby následně po rekonstrukcích podkrovních prostor nedocházelo případným vytvořením nových nevhodných detailů k znehodnocování architektonicko - výtvarného působení střech. Tím je využitelnost podkroví omezená.

            Regenerace probíhá s vědomím, že město má splňovat podmínky pohodlného života svých obyvatel, kteří zde mají mít zajištěny všechny nezbytné služby, v dosahu rekreační či relaxační možnosti, formou sportu, zábavy, turistické aktivity, využíváním kulturních vybavení, osvětových zařízení, klubů apod. Jestliže zde někteří zdejší obyvatelé najdou i zaměstnání, odpadají pro ně a i pro město starosti s jejich dopravou do práce.

          

            Při všech regeneračních pracích v území MPZ je nutné zachovat jedinečný ráz památkové zóny, což vyžaduje citlivý přístup ke všem objektům, architektonickou tvorbu nejvyšší úrovně. Pří možném využití potenciálu dispozičních a objemových možností jednotlivých budov je třeba zachovávat jejich kvality historické, památkové, architektonické, výtvarné, obrážející se např. i v jejich dobovém stylovém a řemeslném pojetí materiálů a detailů.

 

Proces regenerace probíhá v několika charakteristických skupinách:

- renovace a opravy rodinných a bytových domů soukromých vlastníků

- renovace  a opravy budov institucí, úřadů, sdružení, bank apod.

- renovace  a opravy budov v majetku města a státu.

 

 

6.4. Regulační plán centrálního území

            Nový rozpracovaný regulační plán centrálního území Nového Boru nebyl projednán.

            K dispozici je dosud zpracovaný koncept územního plán centrální zóny ve vydání z roku 1995, který v předstihu před sestavením úvodních verzí programu regenerace stanovil zásady regulace.

            ÚPnZ z roku 1995 stanovil pro funkční využití území rozlišení základních kategorií objektů:

a. Objekty pro bydlení s možností částečného komerčního využití:

představují charakteristický druh zástavby domů pro bydlení (v kategorii rodinnných nebo bytových domů), v nichž jsou integrovány další komerční nebo i jiné činnosti. V těchto domech musí být zachovány byty nejméně v rozsahu 50% podlažní plochy domu. Prostory vhodné pro komerční využití jsou zpravidla v přízemí objektu, ve dvorních křídlech, případně ve drobných dvorních přístavbách a v omezeném rozsahu v podkroví.

b. Nebytové objekty:

zastoupené formou komplexů budov a další skupinou objektů velikostí a charakterem příbuzných první skupině objektů. Mají nebytový charakter, bydlení se zde však v omezeném rozsahu může vyskytovat.

c. Doplňkové objekty (např. garáže, sklady).

Druhy výroby jakkoliv ohrožující ŽP (hlukem, prachem, exhalacemi, pachy apod.) nesmí být v MPZ provozovány.

            ÚPnZ dále vyznačil funkční využití venkovních ploch, zejména parků, vhodných pro oddech dospělých a pro hry malých dětí.

            Byly regulovány architektonické hodnoty, střešní krajina a podlažnost domů.

6.5. Regenerační procesy

            Úkoly regenerace památkově chráněných objektů jsou tabulkově sestaveny.

            Na celkovou přehlednou tabulku navazují jednotlivé listy přehledné evidence jednotlivých objektů, vytvořené v minulém vydání programu regenerace.

K jednotlivým objektům je přiložena aktuální fotodokumentace.

            Úkoly renovace památkově chráněných objektů v MPZ v Novém Boru v roce 2015 a v dalším období do roku 2020.

Úkoly renovace památkových objektů Ize rozčlenit do následujících skupin:

1. Úkoly renovace velkých památkových objektů a komplexů.

2. Úkoly renovace jednotlivých menších památkově chráněných objektů  - měšt'anských domů, rodinných domů a pod.

6.5.1. Úkoly renovace památkových objektů a komplexů.

            Většina památkově chráněných domů v MPZ je dnes v soukromém vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Renovace jednotlivých domů probíhá dosud zcela individuálně po jednotlivých domech nebo vždy i jen po částech domů. Renovace měšt'anských domů na hlavních ulicích a náměstích, mohou být umožněny ekonomickými výnosy z pronájmu nebytových prostorů a bytů využívaných ke komerčním účelům.

            Renovace, která třeba dosud  postihla jen trakty  přivrácené k hlavní ulicí by měla pokračovat i v ostatních prostorách domu a to nejen nebytových.

V žádosti o státní příspěvek na rekonstrukci památkově chráněného domu ve smyslu usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 28. března 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, v seznamu regeneračních úkolů Ize však uvádět pouze ty domy, jejichž majitelé splňují předepsané podmínky. Konkrétní akce jsou na každý rok navrhovány prostřednictvím komise regenerace města podle žádostí stavebníků a stavu projektové a dodavatelské připravenosti.

 

6.5.2. Ostatní úkoly regenerace MPZ v Novém Boru v dalším období do roku 2015

Pod pojmem "ostatní úkoly" regenerace MPZ se rozumí všechny rozhodující stavební akce, jejichž realizací se naplňují cíle a způsob řešení regenerace MPZ:

- bytového a domovního fondu (modernizace, vestavby, nástavby, přístavby, nová výstavba),

- občanského vybavení,

- technické infrastruktury,

- dopravy - dopravních staveb a zařízení pro motoristy,

- městské zeleně,

- ekologie města.

Také v těchto případech bude nutno volit specifický postup s ohledem na vlastnické vztahy k nemovitostem a rozlišit regenerační úkoly na:

1. veřejné, financované státem a městskou samosprávou,

2. soukromé, financované vlastníky nemovitostí za případného přispění státu, samosprávy obce a dalších subjektů (neziskových organizací, nadací atd).

 

6.6. Charakteristika organizačních opatření

Efektivní management regeneračního procesu v území MPZ vyžaduje, aby státní správa a městská samospráva přijaly určitá organizační opatření, tj. aby stanovily a plnily následující organizační úkoly:

- Zajištění trvalého dialogu s obyvateli MPZ o podstatě, způsobu, postupu a efektu regenerace - MPZ.

Pro tento dialog musí být vytvořeny organizační podmínky - např. musí být stanoveno místo, forma, obsah a shrnutí výsledků dialogu.

- Provozování informačního centra pro obyvatele, jichž se regenerace přímo dotýká např. vlastníků nemovitostí, nájemců, investorů, stavebníků.

Informační centrum při MěÚ, zřízené a provozované na náklady obce by i nadále mělo mít k dispozici přímo nebo zprostředkovaně, přes kontakt na pověřené pracovníky MěÚ, kompletní urbanisticko - architektonickou dokumentaci MPZ v úrovni územního plánu MPZ a doprovodné urbanisticko - architektonické studie vybraných městských prostorů a objektů, které je vhodné, navíc prezentovat i formou stálé výstavy.

- Nabídka investorům: pro tento účel vydat leták nebo jinou formu publikace o volných objektech a pozemcích v MPZ a o podmínkách způsobu jejich využití ve veřejném zájmu i s ohledem na rentabilitu jejich renovace v provozu.

- Organizování výběrových řízení pro investory, projektanty a dodavatele stavebních prací s ohledem na věcné stavební úkoly programu regenerace.

6.7. Zdroje financování

 

6.8. Charakteristika legislativních opatření

 

            Specifické podmínky regulace dopravy, péče o čistotu a úpravnost vzhledu městského prostředí jsou dány souborem obecních vyhlášek.

            Obecnější uspořádání a využití území stanoví zpracovaný ÚP města vydaný formou veřejného opatření.

 

6.9. Veřejně prospěšné stavby a jejich uskutečňování

 

            Platný seznam veřejně prospěšných staveb vyplyne až po schválení zpracovávaného regulačního plánu.

            Podle předchozího návrhu na vymezení veřejně prospěšných staveb v ÚPnZ z r. 1995 se vlastního území MPZ týkaly tyto splněné nebo připravené úkoly:


• Úprava parteru bloku mezi ul. Dvořákovou, nám. Míru, Purkyňovou ul. a Šporkou. Založení městského parku, předláždění chodníků a obchodní ulice Purkyňovy. Úprava parkoviště na Tržním nám., terénní a sadové úpravy. Propojení parkových stezek ke Šporce, Ve veřejném zájmu je zde kvalitní úprava průčelí okolních domů, parterů zahrad a dvorů.
•noteré byly splněny Je p
• rojektově je připraveno stavební řešení tržnicerovedena definitivní úprava povrchů pěší zóny vedené Purkyňovou ulicí, Tržní náměstí je využíváno pro stánkový prodej, jsou dokončována dvorní průčelí budov, projektově je připraveno stavební řešení areálu tržnice.

      Proběhla výstavba rotačních křižovatek.


• Úprava prostoru Tyršova nám. s dopravním rondelem a s chodníky, terénními a sadovými úpravami s vazbou parteru na rotační křižovatku. Rondelová úprava vede k žádoucímu zpomalení vozové dopravy na severním okraji centra a k větší bezpečnosti kontaktovaného pěšího provozu.

          
• Je projektově připravena úprava parteru třídy T. G. Masaryka bez rozšíření chodníků a s vyznačením odstavných stání podél vozovky v rámci vozové komunikace, proběhla výstavba rotační křižovatky.

          
• Úprava Palackého nám. s úpravou vozovek a chodníků.


•Je realizována úprava parteru Kalinovy ulice s rozšířením stromořadí a úpravou rozptylového prostoru před školou.


• Projektově je připravena úprava parteru náměstí Míru. Byla již realizována parková plocha před budovou Městského úřadu.
• 
• Renovace a úprava letního kina (prostor pro kulturní aktivity, možnost mobilního zastřešení).


• Proběhla výstavba polyfunkčního  domu v ul. Liberecké (Tyršovo nám.)


• Ve vnitrobloku mezi ul. Špálovou a B. Němcové proběhla výstavba domu s pečovatelskou službou.

 

 

 

VII. Závěrem

 

            Snahou a pojetím PROGRAMU REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V NOVÉM BORU je stanovení cílů a opatření k regeneraci MPZ se zřetelem ke specifickým rysům činností a funkcí v MPZ i ve vztahu k městu jako celku a k regionu v "živém" materiálu, který je potřeba dále ošetřovat a precizovat podle námětů a názorů obyvatel městské památkové zóny i celého města, podle aktuálních závěrů plynoucích z práce regenerační komise města, městského zastupitelstva a Městského úřadu, garantujícího prací příslušných odborů technickou správnost a proveditelnost programových záměrů, po stránkách kulturně společenských, vzdělávacích, sociálních, osvětových, stavebně technických a investičních.
 

Datum poslední aktualizace: 10.01.2017 09:53


Kontakt

MĚSTSKÝ ÚŘAD

nám. Míru 1
473 01 Nový Bor
Tel: 487 712 311
E-mail: epodatelna@novy-bor.cz


Úřední hodiny:

Pondělí: 8:00 - 11:30, 12:30 - 17:00
Úterý: 8:00 - 11:00
Středa: 8:00 - 11:30, 12:30 - 17:00
Čtvrtek: neúřední den
Pátek: 8:00 - 11:00


IČ: 00260771
ID datové schránky: b7wbphv

Uživatel

  

Počasí na nejbližší dny